Říkají mi Alis...

Jsem normálně nenormální holka z Prahy a vždycky jsem chtěla od života takové ty běžné věci jako najít si super práci, ve které bych mohla využívat svoje schopnosti a inteligenci, mít po boku člověka, kterého budu milovat a on mě, a jednou třeba mít i nějakou tu rodinu.

V roce 2011 těsně před nástupem na vysokou školu jsem poznala svůj dvojplamen - duševní dvojče. Od prvních chvil jsme se bavili jako dva staří známí, jako kdybychom se znali věčnost... Ale já byla vždycky otevřená a komunikativní, takže mi na tom v tu chvíli nic zvláštního nepřišlo.

Až když jsme spolu strávili více času a sblížili se, začala jsem vnímat neuvěřitelné propojení. Zamilovala jsem se. Teď zpětně bych ale spíš řekla, že jsem si jen začínala vybavovat něco, co mi bylo skryto pod závojem zapomnění předchozích 19 let života.

Stali se z nás oficiálně přátelé, kteří k sobě cítili obrovskou náklonnost, fyzickou přitažlivost, ale především duševní spojení. Nikdy nám ale nebylo umožněno být spolu, protože buď jeden, druhý nebo oba jsme měli partnery, které jsme nechtěli kvůli sobě vzájemně opustit. Během dalších let jsem prošla hlubokou existenciální krizí vlivem spousty událostí (temnou nocí duše), jak v mém profesním životě, tak ale i s dvojplamenem.

Můj život nedával žádný smysl - ani po studijní, profesní a partnerské stránce. Každý den jsem vstávala z povinnosti, se strachem, jaký fail mě zase čeká. Nechápala jsem sama sebe, nechápala jsem co cítím a nechápala jsem, kam vlastně směřuji.

Takhle jsem střídavě fungovala rok a půl až do chvíle, kdy jsem už nemohla dál a rozhodla jsem se, že je na čase se sebou začít něco dělat. Během této doby jsem hodně bojovala i se svými city k mému dvojplamenu.

Po všech neúspěšných pokusech svůj protějšek ignorovat, mít ho ráda jen jako kamaráda, nesnášet ho apod. jsem se nakonec rozhodla, že tyto city přijmu jako svou součást a raději budu pracovat na svém osobním rozvoji, než abych plýtvala energií na něco, co očividně nemá smysl, protože jsem pochopila, že to tak bude na celý život.

Dělala jsem na této cestě spoustu přešlapů, zkoušela různá profesní zaměření, různé způsoby seberozvoje. Udělala jsem ale velký kus práce a dostala jsem se do bodu, kdy jsem začínala být sama se sebou spokojená. Začínala jsem si uvědomovat, že práce na sobě, jak na těle, tak i na mé osobnosti, je něco, co mě neskutečně baví a že se chci neustále posouvat vpřed. Nebylo dne, abych neudělala nějaký malý pokrok, což byo úžasné.

Důležitý milník nastal v červenci 2016, kdy jsem poznala jednu osobu, která mi řekla, že tenhle člověk, od kterého se nemůžu odpoutat v té době už téměř 5 let, je můj dvojplamen (do té doby jsem to neuměla takto pojmenovat a moc jsem nevěděla, o co vlastně jde). Duše, se kterou jsem se zrodila v ten samý okamžik, můj mužský protějšek.

Tehdy jsem chtěla ale jediné - konečně se toho zbavit, vyřešit to a jít dál. Intenzita bolesti narůstala a já neviděla jiné východisko. Udělala jsem takový rituál (zrušilo se naše empatické propojení) a na nějakou dobu jsem měla klid. V té době jsem věřila, že napořád.

V tomto období jsem objevila i svůj talent a našla konečně svůj kariérní směr - koučování a osobní rozvoj. Oblast, do které jsem se sama ponořila, se mi najednou ukázala jako to, co mám zprostředkovávat i ostatním lidem. Zjistila jsem, že to, co mě nesmírně naplňuje a baví, je rozvoj potenciálu nejen mého, ale i ostatních lidí, a že to je ta moje cesta.

Výcvik koučů a koučování mě raketovou rychlostí opět osobnostně posunulo, což mělo dopad i na náš svazek s dvojplamenem. Skokově jsme se začali dávat dohromady, až se nám to skutečně povedlo. Během těchto měsíců v roce 2017, v průběhu tohoto procesu, přišla i spousta zklamání, a díky zásadnímu rozhodnutí, které jsem učinila, vzniknul blog a následně komunita. Dvojplamen ode mě nakonec po pár měsících odešel a teď jsme opět ve fázi odloučení. Možná dočasně, možná napořád. Kdoví...

Ale teď jsme tady, ty čteš tyto stránky a to je hlavní. 🙂 Jsem tu proto, abych ti pomohla se dostat přesně tam, kam potřebuješ, svými dovednostmi, zkušenostmi, porozuměním a láskou.